Obsah

Od první písemné zmínky do roku 1377 

  • Dačice zeměpanské – Osada, poprvé písemně zmíněná v roce 1183, byla vybudovaná na návrší kolem dnešního kostela sv. Vavřince. V 80. letech 12. století nebyly Dačice jen sídlem fary, ale dost možná také sídlem zeměpanského statku - dvorce, který obhospodařoval zeměpanský majetek nejen v samotných Dačicích, ale také v dalších, nejspíš přifařených, vesnicích. Sídla správy hospodářských celků patřících knížeti, markraběti či králi zpravidla ležela v raném středověku v bezprostřední blízkosti kostelů, nebo s nimi byla přímo stavebně spojena. Poslední zpráva, že Dačice jsou ještě zeměpanským majetkem pochází z roku 1226.
     
  • Dačice v majetku křižovníků s červenou hvězdou – kolem poloviny 13. století přešly Dačice do vlastnictví špitálu sv. Františka v Praze, při němž se tento rytířský řád ustavil. Zajímavostí je fakt, že Dačice byly v naší oblasti jedinou lokalitou, která tomuto řádu patřila a v jeho majetku zůstaly dle doložených listin do roku 1335. Kdo jsou Křižovníci s červenou hvězdou?

znak Křižovníků s červenou hvězdouJedná se o jediný mužský řád českého původu, který se vyvinul z laického špitálního bratrstva založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou (1211 - 1282) u kostela sv. Haštala v Praze. Roku 1237 povýšil papež bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Roku 1252 se Křižovníci trvale usidlují u Juditina mostu, kde byl záhy vybudován klášter, špitál Svatého Ducha s kostelem sv. Františka. Z výhodné polohy konventu při důležité obchodní trase vyplývaly řeholníkům i jisté povinnosti (opevňovací práce, údržba mostu aj.). Po svém vzniku se řád rychle rozšířil na území Moravy, Slezska, Polska i Uher. Pro řád nejvýznamnější období nastává v letech 1561-1694, kdy řádoví velmistři byli zároveň i pražskými arcibiskupy. Napříklda v 19. století se mnozí členové uplatnili jako učitelé na středních a vysokých školách. Pozemková reforma po roce 1918 řád přinutila omezit své charitativní a špitální aktivity a položit ještě větší důraz na činnost v oblasti duchovní správy. V současné době Řád postupně opravuje kostely (sv. Petr Na Poříčí, Chlum sv. Máří, Hradiště sv. Hypolita, Dobřichovice ap.), své kulturní bohatství zpřístupňuje veřejnosti (obrazová galerie, řádový poklad) a poskytuje své prostory pro chvályhodné účely (například církevní dívčí škole, slepecké knihovně ap.). Řád přispívá na různé sociální programy a na provoz nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.

  • Dačice za pánů z Hradce - od roku 1339 je trhová ves Dačice v rukou pánů z Hradce, a to díky uzavření druhého manželství Oldřicha III. z Hradce s Klárou z Bílkova. Datum získání bílkovského panství není sice zároveň datem přechodu Dačic pod hradeckou správu, ale je jedním z předpokladů. Pro toto období je důležité rozlišovat pojmy trhová ves a farnost. Trhová ves Dačice náležela Hradeckým, ale dačická fara byla i nadále v rukách křižovníků s červenou hvězdou. A to už se dostáváme do roku 1377, ze kterého pochází listina rozhodující o sporu dačických křižovníků s Janem z Rudolce o jakousi část lesa na Toužínsku. Podstatné pro dějiny Dačic je však to, že mezi svědky narovnání sporu je uveden také dačický měšťan Jan, a to je nejstarší doklad o tom, že Dačice jsou městem.

Rokem 1377 končí dnešní výlet do historie. Příště si přiblížíme působení pánů z Hradce v Dačicích a rozvoj města až do roku 1459, kdy začala pro Dačice významná éra působení Krajířů z Krajku.