Navigace

Obsah

... a cizí vojska táhla Dačicemi

Po úspěšném období Krajířů z Krajku na Dačicích, která skončila definitivně rokem 1610, přineslo nastupující 17. st. události, které byly počátkem nejhoršího období, které kdy město zažilo. Negativní válečné zkušenosti se pak opakovaly i ve stoletích následujících. Ty nejdůležitější si připomeneme v dnešní kapitole. 

První negativní zkušenosti s pobyty vojsk ve městě odstartovaly události z r. 1618, kdy došlo k defenestraci císařských místodržících Slavaty a Martinice na Pražském hradě. Byl to spouštěcí moment pro rozsáhlý válečný konflikt. Protestantská šlechta z Moravy, mezi nimi také majitel Dačic Vilém Dubský z Třebomyslic, se přidala k českému stavovskému povstání v květnu 1619. Již v létě toho roku mělo město možnost se seznámit se stavovským vojskem, pro které bylo třeba zajistit proviant a píci pro koně. Ale mělo být i hůř….

  • 1620 – Dačice zažily válečné hrůzy v době, kdy se v pohraničních oblastech pohybovaly oddíly císařského a stavovského vojska. Císařská vojska přepadla město v dubnu. Byly zapáleny a vydrancovány některé domy. Při této příležitosti byl zabit dačický primátor Václav Koželuh. Stejná vojska táhla městem v tomto roce ještě dvakrát, a to v květnu a v září. Pobyty vojsk stály městskou kasu značné sumy.
     
  • 1621 – 1622 – do města byly umístěny císařské posádky, které byly obyvatelům značně na obtíž. Byli to španělští vojáci z pomocného vojska. Situace byla nebezpečná i v okolí, ve kterém řádily loupeživé tlupy vojáků. Krádeže a vraždy nebyly výjimkou. Město hradilo vojákům veškerou stravu a pivo a víno v hospodách.
     
  • voják z třicetileté války - mušketýr1642 - 1646 – v r. 1642 se válečná situace na Moravě zhoršila, když do země vpadli Švédové. Morava se rozdělila na část ovládanou Švédy a část, kde vládla zemská správa, přičemž Dačice náležely k tomuto druhému, neobsazenému dílu země. Město žilo ve strachu a obavách. Opakovaně přes ně procházela císařská vojska a rabovala dvory a vesnice v okolí. V r. 1645 se situace ještě přiostřila, když švédská vojska obsadila blízkou Jihlavu. O přepadu města Švédy existuje svědectví 1. 10. 1646. Město bylo obklíčené, byly vydrancované některé domy na předměstí, Švédové se snažili zajmout představitele města a hrozilo, že Dačice budou vypáleny. Tuto hrozbu nakonec odvrátil slib, že Dačičtí zaplatí výkupné. Materiální ztráty města za celé období 30-ti leté války byly značné. Trvalo až do r. 1650, než se Morava a také obyvatelé Dačic mohli vrátit k obvyklému způsobu života.
     
  • 1740-1742 – téměř sto let od konce 30-ti leté války se do města vrátily vojenské útrapy. 23. února 1742 obsadila město saská jízda, pěchota a dělostřelectvo. Jejich velení se usadilo v zámku. (Sasové byli spojenci Pruska v boji proti Marii Terezii). Vojsko požadovalo jídlo, pití a krmení pro koně. Sasové také obsadili většinu vesnic v okolí. Bylo ukradeno nejen osivo, povozy, dobytek a většina zásob, ale také šatstvo a peníze na hotovosti.
     
  • 1748 – v tomto roce procházely městem cestou na bojiště západní Evropy pro změnu ruská vojska. Rusové byli považováni za spojence, a proto byl jejich pobyt předem ohlášen a plánován. K ubytování velkého počtu ruských vojáků dojít nejen v Dačicích, ale také v Lipolci, Volfířově a Lidéřovicích. Opět musely být vydány značné zásoby, ušetřeno nebylo údajně žádné stavení.
     
  • 1805 – koncem roku vstoupila na Moravu napoleonská vojska a jejich němečtí spojenci. Podle dochovaných dokumentů je známo, že Dačice byly obsazeny po bitvě u Slavkova od 13. prosince bavorskými oddíly, jejichž důstojníci se ubytovali na zámku. Bavoři z města odešli 27. prosince, ale hned druhý den byli vystřídáni eskadronou francouzských husarů a oddíly pěšáků. Na vesnicích v okolí pak probíhaly tvrdé rekvizice, kdy sedláci museli odevzdat jak potraviny a píci pro koně, tak plátno, sukno a boty.
     
  • 1813 – 1814 – v novém zámku byl zřízen špitál pro raněné z napoleonských válek. Mnoho zemřelých vojáků bylo pohřbeno v lesíku Kásek napravo od cesty do Kostelního Vydří do dvou šachtovitých hrobů. Protože se rekonvalescenti stýkali s místním obyvatelstvem, došlo k epidemii břišního tyfu, na kterou také zemřeli mnozí občané města.
     
  • 1866 – ve druhé polovině 19. st. probíhal život v Dačicích bez vážnějších otřesů. Jediným narušením pořádku bylo několikadenní obsazení města pruskou armádou po porážce císařských vojsk u Hradce Králové. V červenci se krátkodobě usadil ve městě pruský pluk, v srpnu pak prošel Dačicemi celý polabský armádní sbor.
     
  • Nedávné 20. st. přineslo Dačicím, stejně jako všem dalším územím naší republiky, válečné útrapy první a druhé světové války. Poslední cizí vojáci, v podobě sovětských okupačních jednotek, prošli městem 21. srpna 1968.