Obsah

Díl VIII. - Historie ukrytá v názvech ulic

Krajířova uliceV každém městě se prostřednictvím místních názvů promítá do současnosti kus paměti. Ulice, uličky, náměstí i parky dostávají jména po slavných rodácích či osobnostech, které v tom kterém místě působily a svým konáním ovlivnily jeho vývoj. Každodenně procházíme ulicemi nesoucí jména umělců, vědců, politiků, komunálních politiků, válečných hrdinů a dalších významných postav místní historie. Pojďme si je připomenout a ve zkratce přiblížit jejich přínos pro Dačice.

Berky z Dubé – Berka z Dubé získal Dačické panství za svou loajalitu od císaře v roce 1622.  Čtyři roky na to zemřel, a o Dačice pak vedli spor jeho potomci s rodem Fürstenberků až do roku 1714.

Červenkova – Jan Šebestián Červenka (1825-1874) byl profesí ranhojičem, ale vynikal jako dovedný kreslíř a malíř. Mimo jiné kreslil veduty Dačic. Podle staré předlohy původního vyobrazení města před požárem v r. 1690 namaloval skicu dačického náměstí, a tím dochoval nejstarší pohled na město. V expozici dačického muzea jsou vystaveny jeho litografie dačických památek a kresba špitální kaple sv. Anny. Zpracoval také zápisy z farního a městského archivu.

Göthova – Vilém Göth (1915-1940) byl letec, válečný pilot a odbojář. Ve druhé světové válce létal jako stíhací pilot. Zahynul při vzdušném souboji ve Velké Británie při srážce s jiným letounem. V roce 1947 mu byla v Dačicích odhalena pamětní deska.

Kancnýřův sad na Palackého náměstíKancnýřův sad – Bedřich Kancnýř (1851 – 1940) rodák z Brna byl v roce 1892 jmenován okresním soudcem V Dačicích. Zapojil se zde velmi aktivně do společenského života. V roce 1893 podal návrh na zřízení veřejné knihovny pro lid v Dačicích. Na jeho návrh byla vystavěna zemská hospodářská škola a jako poslanec Moravského zemského sněmu podporoval realizaci železniční tratě přes Dačice. Park v centru města byl na jeho počest pojmenován v roce 1936.

Kapetova uliceKapetova – Matěj Jiří Kapeta (1598 – 1672). O primátorovi města, soukeníkovi a bohatém podnikateli, který podporoval rozvoj města ve stavební, podnikatelské a církevní rovině jsme psali více v minulém čísle zpravodaje.

Krajířova – Krajířové z Krajku vlastnili Dačice v letech … - 1610. Jejich éra patří historicky k nejúspěšnějším etapám ve vývoji města. Podrobnější informace o zástupcích rodu najdete v kapitole "1459 - 1610".

Mikšíčkova – Matěj Mikšíček (1815 – 1892) se zapsal do povědomí jako spisovatel, národní buditel a sběratel pohádek a pověstí nejen z Dačicka. Narodil se v Toužíně a celý svůj život zasvětil podpoře slovanské myšlenky a vydávání českých knih. Dopisoval si s mnoha výraznými osobnostmi své doby, jako byli J.K. Tyl, K. H. Borovský, J. Neruda nebo B. Němcová. Jeho život prošel bouřlivým myšlenkovým vývojem a své postoje prezentoval také jako aktivní novinář. Je pohřben na novém hřbitově v Dačicích, kam byly jeho ostatky pietně převezeny v roce 1977 z Brna.

Neulingerova uliceNeulingerova – Jan Neulinger (1715 – 1792) – katolický farář a dačický děkan žil v Dačicích od roku 1750. Zasloužil se o stavbu dačického kostela sv. Vavřince, o vybudování farní budovy a o úpravu pusté farní zahrady. 

Pantočkova – Václav Pantoček (1681 – 1746) pocházel z rodiny varhanáře a také díky jeho působení se Dačice staly významným varhanářským střediskem jižních Čech a jihozápadní Moravy. Pro dačický kostel sv. Ant. Paduánského zhotovil krásné varhany, které patří k nejvýznamnějším z jeho bohaté produkce.  V roce 1731 se stal Pantoček dačickým měšťanem a v roce 1739 zastával také funkci městského radního.

Příhodova – Josef Příhoda (1854 – 1919) kavárník a komunální politik převzal v Dačicích rodinnou kavárnu. Úřad starosty zastával poprvé v letech 1883 – 1886 a poté stál v čele Dačic nepřetržitě v období 1892 – 1919, to znamená celých 27 let. Byl členem většiny dačických spolků, prosazoval zavedení železnice, velkou pozornost věnoval školství. Zasadil se o zachování okresu v Dačicích i po roce 1918. Po své smrti odkázal jako bezdětný většinu svého majetku městu Dačice.

Strachovského – Matouš Strachovský (1725 – 1774) byl místní sochař a řezbář. Podílel se na výzdobě klášterního kostela sv. Ant. Paduánského, je zřejmě autorem soch ve farním dostele sv. Vavřince. S jeho tvorbou se můžeme dál setkat i v širokém okolí,  je  autorem kamenného sloupu Nejsvětější Trojice na náměstí v J. Hradci a např. i soch na mostě přes Vajgar. 

Svobodova – Jan Svoboda (1. Pol. 19. Století) donátor a zakladatel Mariánské opatrovny v Dačicích, ve které mělo najít zaopatření 10 mužů a 10 žen. Opatrovna byla zřízena na Palackého náměstí a provoz byl hrazen z finančního daru, který Svoboda městu odkázal. V roce 1949 byla do Mariánské opatrovny přesunuta část osob ze zrušeného dačického chudobince. Samotná činnost opatrovny byla ukončena v 50. letech 20. st.

Vokáčovo náměstíVokáčovo náměstí – Jan Vokáč (1892 – 1942) byl levicový politik a odbojář. V zajetí na ruské frontě ho ovlivnily komunistické myšlenky ruských bolševiků. V Dačicích organizoval dělnickou tělovýchovu, ochotnické divadlo a další veřejné akce levice. V roce 1941 byl zatčen německými okupačními orgány. Zahynul v koncentračním táboře Osvětim o rok později.


Se stavebním rozvojem města přichází i potřeba dávat jména novým ulicím. V tomto směru mají Dačice do budoucna určitě možnost velkého výběru. Jednou se možná v našem městě setkáme s názvy ulic Altmanova, Dalbergova, Radova, Grebnerova …