Obsah

Komunitní plánování sociálních služeb ORP Dačice

logo

registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/65.00032

Sociální služby pro mnohé z nás jsou nebo mohou být významnou oporou v různých životních situacích. Představují možnosti, jak naplnit některé potřeby nebo jinak napomoci lidem, kteří z nějakého důvodu nemohou či nejsou schopni si je zajisti sami.

K tomu, aby sociální služby byly dostupné jak z hlediska jejich rozmanitého zaměření, tak i geografické dosažitelnosti, přispívají svým dílem sami poskytovatelé sociálních služeb, obce, kraje i ministerstvo.

  • Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách zavedl pro kraje povinnost a pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje sociálních služeb.
  • Základem komunitního plánování sociálních služeb je spolupráce zadavatelů (obcí, krajů ) s uživateli (klienty) a poskytovateli (jednotlivé organizace) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků.
  • Společných cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb.

Při plánování sociálních služeb se vychází zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami uživatelů služeb. Výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb na daném území.

  • Komunitní plány sociálních služeb obcí mohou posloužit krajům k získání objektivních podkladů pro krajské plány rozvoje sociálních služeb.
  • Plán bývá zpracován obvykle na rozmezí několika let a po uplynutí tohoto období se celý plánovací cyklus opět opakuje.
  • Aktuální Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje je zpracován na období 2011 - 2013.

Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS)

Komunitní plánování sociálních služeb (dále jen komunitní plánování) je postup, který mapuje místní potřeby sociálních služeb a porovnává je s místními zdroji. Za zdroje lze považovat organizace poskytující sociální služby, veřejné finance pro oblast sociálních služeb, dobrovolníky, sponzorské organizace aj.

Komunitní plánování je upraveno zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů v § 93 pro krajský úřad a v § 94 pro obce. Krajům je komunitní plánování (zákon hovoří o zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb) uloženo povinně, obce jej provádějí na dobrovolné bázi.

Proces komunitního plánování sociálních služeb se řídí několika důležitými zásadami. Jsou jimi:
a) partnerství a spolupráce
b) zapojování místního společenství
c) potřeby, priority a směry rozvoje jsou stanoveny lidmi, kteří v obci žijí
d) průběh zpracování komunitního plánu je stejně důležitý jako jeho výstupy
e) kompromis přání a možností
f) cykličnost

Účastníci procesu komunitního plánování sociálních služeb

Na procesu komunitního plánování participují tři hlavní skupiny účastníků, kterými jsou uživatelé sociálních služeb, jejich poskytovatelé a zadavatelé. Tyto tři skupiny tvoří tzv. triádu, často dochází k prolínání zmíněných skupin účastníků. Vedle triády se účastníky procesu stávají další odborníci, zainteresované subjekty a veřejnost.

Uživateli se rozumí osoby využívající sociální služby. Účast uživatelů je nezbytná, jelikož právě oni jsou osobami, pro které jsou sociální služby určeny. V procesu komunitního plánování mohou vyjádřit své zájmy a potřeby, jsou experty na rozmanité životní situace a mohou aktivně přispět k budování systému sociálních služeb, který na tyto potřeby bude účinně reagovat.

Poskytovateli jsou subjekty, které zajišťují rozmanité druhy sociálních služeb v praxi. Jde nejčastěji o nestátní neziskové organizace, subjekty zřizované orgány samosprávy, případně státem. Jejich význam v procesu komunitního plánování tkví v praktických zkušenostech s poskytováním sociálních služeb, orientují se v nabídce a poptávce jednotlivých sociálních služeb a jsou odborníky na cílové skupiny, kterým sociální služby poskytují.

Zadavatele představují zástupci územních samosprávných celků (obcí a krajů), kteří zodpovídají za zajištění sociálních služeb na svém území a poskytují procesu komunitního plánování politickou podporu, vystupují také jako garanti jeho výstupů.
Dalšími zainteresovanými subjekty mohou být pracovníci pomáhajících profesí, kteří přicházejí pravidelně do styku s uživateli, poskytovateli a zadavateli sociálních služeb, akademičtí pracovníci, metodici či sponzorské organizace.

Pod pojmem veřejnost jsou zahrnuti všichni lidé, kteří se o problematiku sociálních služeb zajímají a jsou ochotni na procesu aktivně participovat či jej alespoň podporovat.

Proč je komunitní plánování sociálních služeb důležité?

1. Mapování potřeb - v procesu komunitního plánování jsou zjišťovány potřeby těch, kterým mají sociální služby sloužit. Díky tomuto procesu se mohou zúčastněné strany (uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé) vzájemně informovat o chybějících sociálních službách, o možnostech jejich zajištění a o možnostech hledání finančních prostředků.

2. Katalog poskytovatelů sociálních služeb - vzniká během komunitního plánování činností pracovních skupin, které se specializují na určité cílové populace (např. senioři, zdravotně postižení, rodiny s dětmi, uživatelé drog apod.). Pracovní skupiny mapují poskytovatele sociálních služeb na daném území a následně je zpracován jejich souhrnný přehled - katalog poskytovatelů, obsahující jejich charakteristiku a kontaktní údaje. Ten slouží široké veřejnosti na daném území a může pomoci při hledání sociální služby.

3. Získávání finančních prostředků - komunitní plán je důležitý dokument pro získávání finančních prostředků na realizaci sociálních služeb. Mohou jej užívat jak poskytovatelé sociálních služeb, tak zástupci obcí či krajů, pokud usilují o zavedení či rozšíření nějaké služby na svém území. Při rozhodování o přidělení finančních prostředků (státních dotací, prostředků z evropských fondů, grantů aj.) je často požadováno doložení potřebnosti dané sociální služby zpracovaným komunitním plánem.

4. Posilování principů občanské společnosti - do procesu komunitního plánování se může zapojit kdokoliv. Občané tak mají možnost podílet se na veřejném rozhodování. V procesu komunitního plánování jsou si všichni rovni a mají právo svobodně vyjádřit své názory, potřeby, navrhovat řešení apod. Proces plánování je založený na demokratických principech a usiluje o dosažení vzájemné dohody.